Menu

Domy za milion: Jak se staví tiny house

Inspirace 16. 11. 2020
Autor: Anna Jurečková , Městská duše s vášní pro přírodu

Je to malé, dřevěné a má to kola. Co je to? Tiny house v kostce. Možná tento pojem slyšíte poprvé, možná už nějakou dobu plánujete postavit si svůj vlastní. Tak či onak se nechte inspirovat Annou a Ondřejem, kteří proces stavby svého malého, ale praktického domku sdílí na instagramu.

Říkejte tomu mobilní domek, maringotka nebo také „život na méně než 30 m2“.  Tiny house může mít mnoho podob. V podstatě je to taková moderní verze obytného přívěsu, i když samotný pojem se objevil již ve 20. století v USA jako označení pro trend bydlení v malých pojízdných obydlích. Tento trend se pak rozvinul kolem roku 2008 v souvislosti s hospodářskou krizí. A teď se dostává i k nám jako odpověď zejména mladých lidí na ekonomickou a klimatickou situaci.

Pryč z města

Jedním z uvědomělých mladých párů, které řekly dost městu a předraženým nájmům, ale i konzumnímu způsobu života, jsou Anna a Ondřej z Brna. Poté, co společně strávili měsíc a půl karantény na chatě na Vysočině, dospěli ke zjištění, že by v životě mimo město rádi pokračovali.

Ondřej je grafik, Anna má zase zkušenost s designovým myšlením a metodami.

„Začali jsme se poohlížet po různých chatkách, ale ceny jsou pro nás opravdu vysoké a museli bychom si vzít hypotéku. Protože se zadlužit nechceme, hledali jsme nějaké levnější varianty. Taky jsme se nedokázali rozhodnout, v jakém regionu vlastně chceme žít. Nemáme stálou práci a nechceme se ještě vázat na jedno konkrétní místo,“ popisuje začátky Anna, která působí jako dobrovolnice při OSN. V rámci práce se mimo jiné zabývá dopady změn klimatu.

Marcel a Jarča také opustili konvenční představy o bydlení. Jejich zeměloď je soběstačná.

Bydlet svobodně

Mobilita obydlí byla jednou z priorit. Život v malém dřevěném domku na kolečkách se tedy nakonec ukázal jako nejlepší řešení. A protože maringotky se většinou pořizují z druhé ruky a pro celoroční bydlení je potřeba je celé překopat, rozhodli se snoubenci, že si postaví domek od základů a svépomocí:

„Koupili jsme přívěs o velikosti 7,5 × 2,5 m s nosností 3,5 tuny, který je možné s řidičským průkazem B + E vozit za autem. Na něm si postavíme malou dřevostavbu. Domek bude specifický tím, že nebude k přívěsu pevně přidělaný, ale bude zvedací, abychom mohli s přívěsem jezdit na pravidelné technické kontroly.“

„Používáme řadu různých designových metod – prototypování, 3D modely, vizualizaci…“

Na svůj tiny house možná našetříte rychleji, než si myslíte.

Chci vědět víc...
Na svůj tiny house možná našetříte rychleji, než si myslíte.

Malý, ale šikovný

Dodávají, že oproti klasické maringotce má tiny house výhodu v tom, že může být minimálně o metr vyšší (maringotka se musí převážet na podvalníku), a díky tomu lze v interiéru vytvořit například patro na spaní nebo více úložného prostoru. A u výhod ještě zůstaneme. Tiny house poskytuje bydlení sice zhruba o třetinu menší než běžný byt, prostorovou skromnost však kompenzuje celá řada benefitů.

Návrh interiéru I.

Kromě zmíněné mobility, k níž se pojí značná míra svobody, dále patří mezi přínosy malého domku určitě relativně nízké finanční náklady. Nikoho také nepřekvapí, že bydlení v malém domku na kolech se dá pojmout vysoce ekologicky. Právě šetrnost k životnímu prostředí je další z faktorů, na který Ondřej a Anna při stavbě kladou důraz.

Udržitelnost v praxi

„Dáváme si pozor na to, aby to, z čeho stavíme, mělo co nejmenší uhlíkovou stopu. Náš domek bude postavený převážně z kompostovatelných materiálů, případně z takových, které jdou posléze recyklovat. Nejde to udělat 100%, ale z většiny ano. Tam, kde to dává smysl, počítáme s použitím věcí a materiálů z druhé ruky.“

Přívěs jako základ domečku.

Nejenom v rámci stavby domečku se pár snaží co nejméně zatěžovat přírodu. Udržitelná řešení plánují aplikovat i během života v něm: „Budeme si sbírat a filtrovat vlastní dešťovou vodu a v další fázi i vyrábět všechnu elektřinu ze slunce. Taky si časem určitě pořídíme domácí bioplynovou stanici, díky které nebudeme muset používat fosilní paliva ani na vaření. Záchod budeme mít kompostový, takže z provozu domku nevznikne žádná černá voda, šedá voda navíc bude zcela bezpečná díky používání bidodegradibilních prostředků na mytí a praní.“

Mokřadní střecha v letenském vnitrobloku, nevěříte?

Vejít se do čtvrt milionu

Protože se náš seriál zaměřuje na bydlení, které si můžete pořídit do milionu korun, zajímalo nás samozřejmě také, na kolik takový eco-friendly, vlastními silami postavený tiny house přijde.

„Řekli jsme si, že chceme, aby se do domku dalo nastěhovat, až utratíme 250 tisíc, a jsme hodně zvědaví, jestli se nám to povede. Zatím jsme utratili asi 85 tisíc a největším výdajem určitě byla okna, resp. dvoukřídlé prosklené dveře, které jsme si do domečku vysnili.

Návrh interiéru II.

Snažíme se neutrácet a shánět věci lacině, ale když něco opravdu chceme a myslíme si, že se to vyplatí, tak si to dopřejeme. Kromě těch francouzských dveří je příkladem třeba izolace – můžeme si koupit levnou skelnou vatu, ale z mnoha důvodů jsme se rozhodli investovat do přírodní izolace z vlny a lnu.“

Stejně jako u maringotky platí, že nepotřebujete stavební povolení. Stačí povolení o umístění stavby. Pravdou ale je, že jasná legislativa týkající se malých domků v Česku zatím chybí. Realita je taková, že lidé na úřadech v tomto poměrně tápou. Nejlepší proto je se domluvit s příslušným stavebním úřadem přímo v místě, kde nakonec chcete tiny house nebo maringotku mít.“

Legový prototyp.

Tiny house bude

Od počáteční myšlenky uplynulo šest měsíců a Anna s Ondřejem se z fáze plánování přesunuli k realizaci. Koupili přívěs, vytvořili kompletní 3D model, objednali okna a na podzim chtějí postavit konstrukci. Jak ale dodávají, je to projekt, který dostavbou nekončí, protože ho můžete neustále rozvíjet.

Jak se jejich vysněné bydlení blíží finalizaci, sledujte na instagramu Tiny house bude.

Foto: Archiv Anny a Ondřeje

Anna Jurečková

Anna Jurečková, Městská duše s vášní pro přírodu

Jsem novinářka a copywriterka. Od dětství bydlím v Praze a tak ráda unikám do přírody, popřípadě ke knížkám nebo józe. Vím, jak je život ve městě někdy náročný, proto ráda hledám způsoby, jak si ho usnadnit, a píšu o lidech, kteří se rozhodli žít trochu jinak.

Líbil se vám článek? Tak ho pošlete dál